Abstrakt
Studie má dva základní cíle. Prvním je analýza osobních charakteristik trenérů působících u družstev mládeže v klubech hrajících první a druhou nejvyšší soutěž dospělých v házené, tenisu a volejbalu.
Rozbor je proveden z hlediska kritérií věkových, úrovně edukace a pohlavního složení. Druhým cílem je analýza průběhu sportovní přípravy dětí a mládeže v uvedených sportovních hrách.
Výzkumný soubor tvořilo celkem 234 trenérů (102 volejbal, 69 tenis, 63 házená) kteří odpověděli na zaslaný nestandardizovaný dotazník.. Použitý dotazník obsahoval osm identifikačních a pět meritorních otázek.
Kvantitativní charakteristiky jsou vyjádřeny v absolutních a relativních četnostech, pro přehlednou prezentaci výsledků jsme využili grafického znázornění odpovědí. Otázky se týkaly hráčů a hráček startujících v soutěžích v kategoriích od cca 8 do 19 let.
Co se kádrového složení týče, převážnou část sledované skupiny tvoří trenéři věkové kategorie 30 - 45 let, přičemž žen je asi jedna čtvrtina celého souboru. Výrazné rozdíly mezi jednotlivými hrami jsme nalezli v oblasti edukační.
Zatímco v tenisu a volejbalu tvoří vysokoškolsky vzdělaní trenéři nadpoloviční většinu (65, resp. 76%), v házené je jejich podíl jen cca 40 %. Stejně tak rozdílné je i zastoupení učitelů TV v rámci jednotlivých sportovních her - 83 resp. 76 % v tenisu a volejbalu oproti 29% v házené.
V tenisu je velmi nízké zastoupení trenérů, kteří se věnují dorostenecké kategorii (6%). Rozdíly jsme nalezli i v názorech na nutnost existence přípravek, tj. kategorií, které předcházejí mladšímu žactvu.
Za nezbytnou ji považují především trenéři tenisu. Naopak výraznou shodu nacházíme v názorech na problematiku rané specializace - o její výhodnosti je přesvědčena jen úzká menšina trenérů (8%).
Trenéři volejbalu a tenisu se shodují v začátku specializace dle hráčských funkcí v kategorii staršího žactva, ve skupině tenisových trenérů nelze preferenci jedné věkové kategorie určit.