Abstract
Příspěvěk se bude zabývat problematikou strážení hranice římské říše v období 1. a 2. stol po Kr. se speciálním přihlédnutím k možnostem signální komunikace v rámci ORL a provincie Britannia. Ukazateli pro posouzení možností signální komunikace pak budou především vzájemná dohlednost jednotlivých lokalit v rámci složitého a mnohdy sekundárně upraveného terénu, vlivy počasí na přenos signálu (především v Británii) a samotné možnosti signální komunikace v rámci antických technologií.
Klimatické poměry jsou často opomíjeny v kontextu signální komunikace v římské armádě, především v oblasti dnešního Skotska (systémy Gask Ridge a Antoninův val) ale muselo mít počasí velký vliv na formování a plánování vlastního signálního systému z důvodů častých mlh a celkové vlhkosti, popisovaných již u Tacita. Porovnání řešení těchto problémů v různých částech římské říše s přihlédnutním ke klimatickým specifikům daných oblastí může významně napovědět o funogvání systému Limes Romanus jako celku.
V závěru příspěvku pak bude zhodnocen současný stav poznání a perspektivy dalších výzkumů.