Cílem této práce je seznámit čtenáře se vývojem výzkumu moldavských církevněslovanských kronik (pozoruhodných literárních děl 15.-16. století) v Rumunsku. Analyzován je nepříliš uspokojivý současný stav tohoto výzkumu a především jeho geneze a příčiny.
Ty sahají až do 19. století, kdy se utvářely moderní rumunská historiografie, slavistika a literární věda. Podrobně je sledováno působení prvního vydavatele kronik, Ioana Bogdana, jeho vliv na další generace rumunských badatelů a způsoby, jakými se tito badatelé Bogdanovy závěry, okruhy a způsoby analýzy pokoušeli překonat.
Popis a zdůvodnění neúspěchu těchto snah pak formují argumenty, na jejichž základě jsou vyjádřeny nepříliš příznivé zhodnocení rumunského výzkumu kronik a nutnost jeho výrazné proměny.