Abstrakt
Příspěvek je věnován "druhému životu" Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564-1621) v kontextu proměn historické paměti české společnosti konce 20. a počátku 21. století. "Druhý život" Kryštofa Haranta - jinak řečeno jeho obraz v povědomí veřejnosti, formovaný beletrií, populárně naučnou literaturou, divadelními hrami, filmovými zpracováními a obdobnými "mimovědeckými" zdroji informací - se vždy odvíjel v těsné souvislosti se způsobem, jakým česká společnost vnímala Harantovu dobu a především pak její dramatické finále - tedy bitvu na Bílé hoře a popravu reprezentantů stavovského odboje. A právě vnímání těchto témat včetně jejich publicistických prezentací a politických instrumentalizací zaznamenalo v posledních letech pozoruhodnou dynamiku, vyvolanou aktuální politickou a ekonomickou situací (hospodářská krize, restituce církevního majetku, vyostřená kampaň spojená s přímou prezidentskou volbou atd.).