Příspěvek se věnuje tematice meziválečné městské regulaci hl. města Prahy se zaměřením na specifickou část, věnovanou tzv. okružnímu systému. Ten byl naplánován jako propojení dopravních průtahů městem a zároveň jako ochrana vnitřního města.
Jeho plánování bylo věnováno velké množství času a energie a měl napomoci většímu rozmachu města. V důsledku ale pouze nastolil nové otázky, které se spolupodílely na nedokončení celého procesu.