Myšlenka sborníku u příležitosti významného jubilea ředitele obnoveného Ústavu T. G.
Masaryka inspirovala autora příspěvku, aby v první části připomněl dva Opatovy přátele - historiky Karla Kučeru a Jiřího Kovtuna a následně prvního Masarykova tajemníka Jaroslava Císaře. Všechny spojoval shodný studijní námět a obdobný respekt k TGM.
Císař měl navíc to štěstí, že mohl být Masarykovi nablízku a za účinnou "spolupráci" mu autor Nové Evropy věnoval nejen první koncept Washingtonské deklarace, ale také také rukopis této knihy, na jejíž konečné realizaci se Císař podílel. Než se Císař definitivně vrátil v roce 1980 domů, aby konec života prožil mezi svými v Brně, podařil se mu uskutečnit dávný záměr - zabezpečit i druhý dar deponováním v Kongresové knihovně ve Washingtonu.
O okolnostech, které k tomu vedly i podmínkách uložení informují závěrečné řádky.