Abstract
Nervový, endokrinní a imunitní systém tvoří jeden funkční systém, který reguluje reaktivitu organismu v jeho odpovědích na změny zevního a vnitřního prostředí a je tím hlavním v zabezpečování homeostázy ve zdraví i v nemoci. V tomto přehledném sdělení je na souboru experimentálních pracích poukázáno na to, jak animální model parciálního defektu mozku může být vhodný také pro studium neuroendokrinoimunitních vztahů, důležitých v psychosomatické a behaviorální medicíně.
Tímto modelem byly mutantní myši Lurcher, postižené vrozenou olivocerebelární degenerací, kde v důsledku v podstatě totálního vymizení Purkyňových buněk a podstatné části granulárních buněk v mozečku a neuronů dolní olivy dochází k funkční dekortikaci mozečku. Tyto myši byly v řadě experimentů podrobeny morfologickému vyšetření nadledvin, tymu a také zde byly stanoveny některé další parametry hodnotící některé imunitní funkce.
Při porovnání výsledků jednotlivých studií u myší Lurcher a kontrolních zvířat wild typu, jak v morfologii nadledvin, tymu, ale i v ostatních parametrech imunity byly zjištěny významné rozdíly svědčící o souběžném postižení těchto systémů. Model neurodegenerace se tak ukázal být excelentním i při studiu neuroendokrino-imunitních vztahů.