Článek předkládá přehled stavu biblického bádání po začátku 21. století. Po krátkém historickém úvodu jsou uvedeny faktory, které měly vliv na současné pozitivní přijímání metodologického pluralismu.
Přitom je zřejmé, že základním kamenem biblické interpretace zůstává historicko-kritická metoda, která kombinuje diachronní a synchronní přístup ke starým textům a která ve srovnání se svými počátky zaznamenala určitou inovaci. Velkému rozmachu se dnes těší interpretační přístupy, které nejsou metodami ve vlastním smyslu, ale akcentují určítá hlediska, na které se zaměřuje zájem čtenářů a určuje jejich pochopení a aktualizování textu.
Většinu těchto přístupů spojuje silná orientace na úlohu čtenáře v procesu interpretace. Z hermeneutického hlediska se jeví přínosným nahlížet text jako otevřenou veličinu, která nabízí stále nové intepretace.