Abstrakt
V průběhu posledních 20 let klesla v České republice významným způsobem novorozenecká úmrtnost až na současných 1,38 promile na 1000 živě narozených dětí. Důsledkem je tak narůstající počet dětí přežívajících rané novorozenecké období.
I přes nepochybné pokroky v novorozenecké intenzivní péči však řada z nich, především skupina dětí s extrémně nízkou porodní hmotností, trpí závažnou perinatální zátěží. Současná data ukazují, že se v roce 2012 v ČR narodilo z celkového počtu 107 213 živě narozených dětí 8897 dě-tí předčasně, což odpovídá 8,3 %.
Potřeba diferencovaného ambulantního sledování, léčby a dlouhodobé následné péče o tyto děti je proto stále naléhavější. V minulosti byla kritériem úspěšnosti léčby předčasně narozených dětí "mortalita" a "časná morbidita".
V současné době se do popředí zájmu dostává stále více tzv. "pozdní morbidita". Je tak zřejmé, že nikoliv pouze krátkodobá, ale především dlouhodobá péče o tuto skupinu dětské populace představuje optimální přístup.
Centralizovaný multidisciplinární přístup vycházející z individuálních potřeb, zajištovaný naším pracovištěm vývojové péče, tak představuje ve sledování těchto dětí i významný přínos. Hlavním cílem je snížení dlouhodobé morbidity, které má pozitivní vliv nejenom na zlepšení socializace těchto dětí, ale současně zmenšuje negativní dopad na celou rodinu.
Výsledky dlouhodobých studií interdisciplinární péče z oblasti komorbidit, neurovývojového a psychosociálního chování tak přispějí k lepšímu porozumění této problematiky a celkovému zkvalitnění péče, která je těmto dětem poskytována.