Abstrakt
Sezonní konjunktivitida a celoroční konjunktivitida patří mezi nejčastější formy očních alergií. Mezi méně časté, ale klinicky závažnější alergické formy, se řadí vernální keratokonjunktivitida, která je charakteristická pouze pro dětský věk, a raritní atopická ketarokonjunktivitida.
Hlavní subjektivní obtíže u alergických konjunktivitid jsou svědění, slzení a světloplachost. Chemóza spojivek, otok víček a zčervenání oka hrají roli při klinické diagnóze.
Prevence u alergických konjunktivitid je omezená. Terapie akutní alergické konjunktivitidy je založena na místní aplikaci antihistaminik a stabilizátorů žírných buněk.
Optimální v úvodu léčby je jejich kombinace. U chronických konjunktivitid nebo závažných forem keratokonjunktivitid může docházet k anatomickým změnám, jako je papilární hypertrofie spojivek nebo i poškození povrchu rohovky.
V těchto případech je nutné krátkodobé použití lokálních kortikosteroidů, ale s potřebou sledovat vedlejší účinky, mezi které patří sekundární glaukom a komplikovaná katarakta.