Abstrakt
V Evropě je schvalováno přibližně 4 000 klinických hodnocení ročně. Činnosti vztahující se k provádění klinických hodnocení a jejich dokumentace jsou vázány přísnými pravidly, jež vycházejí ze zásad Správné klinické praxe (GCP) a řady právních norem. V České republice je to především vyhláška č. 226/2008 Sb. o správné klinické praxi a bližších podmínkách hodnocení léčivých přípravků.
Požadavky dané touto vyhláškou přinesly lékárnám potřebu jejich praktického řešení. Z těchto důvodů bude v článku hlavní pozornost věnována nastínění základních pravidel a předpisů, ze kterých činnosti farmaceuta v rámci klinického hodnocení vycházejí, důraz bude kladen na popis těchto činností a požadavků k jejich dokumentaci, stejně jako na hledisko nezbytnosti odborných předpokladů a znalosti potřebných zásad a nařízení.