Úvod: Periprotetické zlomeniny jsou relativně častou komplikací totální náhrady kyčelního kloubu. Vznikají stejným způsobem, jakým vznikají jiné zlomeniny, tj. působením nadměrných sil.
Jejich vznik je často podmíněn uvolněním endoprotézy či na základě osteoporózy. Příčinou peroperačních zlomenin je většinou působení nadměrných sil při opracování kosti či při implantaci endoprotézy, nejčastěji necementované.
Zlomeniny, které vzniknou při implantaci endoprotézy, jsou většinou banální fisury kr čku či odlomení trochanteru, výjimkou však nejsou zlomeniny v oblasti dříku, které vyžadují razantní operační terapii. Klasifikace těchto zlomenin jsou jednoduché a bohužel samoúčelné.
Pro hodnocení byla použita Vancouverská klasifikace, která následně byla upravena podle rozboru vlastního souboru peroperačních periprotetických zlomenin. Metodika a výsledky: Celkem bylo hodnoceno z počtu 1927 náhrad kyčle za období od roku 2008 do 2012 53 zlomenin (2,7 %).
Z toho počtu se jednalo o 18 zlomenin trochanteru (0,9 %), 16 fisur krčku nezasahující do diafýzy (0,8 %), 10 zlomenin v oblasti calcaru a diafýzy (0,5 %), 6 zlomenin diafýzy v oblasti subprotetické (0,3 %). Do souboru byly ještě zařazeny 3 peroperační zlomeniny acetabula (0,2 %).
V léčbě byla použita osteosyntéza nebo byl zaměněn dřík za dřík revizní dlouhý, převážně pro zlomeniny B a C. Pozornost byla věnována vzniku a řešení komplikací, které byly rozděleny do dvou skupin podle stability implantovaného dříku protézy.
Diskuze: Rozborem komplikací, jimiž byly pouze uvolnění osteosyntézy a dříku endoprotézy, byl stanoven návrh klasifikace peroperačních zlomenin v oblasti calcaru a diafýzy (B a C) na: 1. zlomeninu s uvolněním dříku a 2. zlomeninu se stabilním dříkem. Uvolněný dřík je nutné stabilizovat nejlépe revizním dříkem v pevné kosti distálně fixovaným.
Stabilizace jiným způsobem je riskantní.