Demografické změny přinášejí stárnutí populace, zejména pak stárnutí staré populace a také zvýšení procenta lidí s chronickým onemocněním a zdravotním postižením. Kladou tak změněné nároky na všechny segmenty zdravotní péče včetně urgentní medicíny.
Lékaři se častěji setkávají s geriatrickými syndromy, zejména syndromem frailty a kognitivními poruchami. Další významnou skupinu představují pacienti v terminálních stadiích nevyléčitelných onemocnění.
Specifické potřeby těchto skupin pacientů jsou ilustrovány recentními kasuistikami.