Abstrakt
Terapie diabetu mellitu u dětí a adolescentů vyžaduje specifické přístupy přizpůsobené potřebám rostoucího organismu. Dětský diabetes již dávno automaticky neznamená diabetes 1. typu (DM1T).
Ten sice stále představuje nejčastější typ (přibližně 95 % případů), nicméně přesnější genetická diagnostika potvrzuje výskyt monogenních forem u 3-4 % dětí mladších 18 let, což je rozhodně více, než bylo odhadováno před několika lety. Výskyt diabetu mellitu 2. typu (DM2T) se liší mezi jednotlivými etniky a populacemi, u Evropanů kavkazského etnika je výskyt DM2T u dětí stále pouze okolo 1 %, u Asiatů či Afroameričanů jsou však tato čísla mnohonásobně vyš ší a představují až 90% výskyt DM2T, a to při stejném BMI.
Proporce mezi jednotlivými typy se mění podle věku, v němž se onemocnění manifestuje. Prakticky u všech dětí s manifestací do věku šest měsíců se jedná o monogenní typ diabetu, poté již dominuje DM1T.
Pro terapii DM1T a monogenních forem využíváme všechny prostředky známé z farmakoterapie diabetu u dospělých, rozdíl je v dávkování a účinnosti jednotlivých typů léčby. V léčbě DM2T se jako nejefektivnější jeví vyšší dávky metforminu, v případě nedostatečné reakce přecházíme neprodleně na léčbu inzulinem.