Abstrakt
Posledních dvanáct měsíců přineslo řadu nových informací o působení inhibitorů dipeptidyl peptidázy 4 (DPP-4) především v oblasti bezpečnosti a následně i analýzy výsledků prvních studií hodnotících kardiovaskulární ukazatele. Dvě publikace vydané v první polovině roku 2013 obnovily kontroverze o potenciálu inkretinů stimulovat proliferaci nejen β-buněk, ale i jiných buněčných linií ve tkáni pankreatu.
Závěry odvozené z výsledků těchto prací byly ovšem přijaty se značnými výhradami kvůli poměrně závažným technickým a metodologickým nedostatkům provedených výzkumů. Na základě posouzení řady zdrojů vydaly FDA a EMA v únoru 2014 své stanovisko, že dohady o příčinné souvislosti mezi léčivy odvozenými od inkretinů a pankreatitidou či karcinomem pankreatu neodpovídají současným vědeckým datům.
Do doby, než budou k dispozici další informace, považují tyto autority pankreatitidu jen za určité riziko, které může být spojeno s touto formou léčby. První ze série studií s inhibitory DPP-4 specificky zaměřených na působení těchto léčiv na kardiovaskulární ukazatele (SAVOR, EXAMINE) naznačily neutrální vliv zkoumaného saxagliptinu a alogliptinu na kardiovaskulární systém.
Vysvětlení, proč se potenciální pozitivní účinky inhibitorů DPP-4 nepromítly do snížení četnosti kardiovaskulárních příhod, má jistě dvě roviny. První souvisí s krátkým časovým horizontem obou studií (řádově 2-3 roky), při němž nemůže dojít při použití léčiv ovlivňujících primárně glykovaný hemoglobin k zásadním strukturálním změnám na velkých cévách.
Druhou rovinou jsou prozatím nepříliš známé účinky inhibice DPP-4 na funkce endotelu, další funkce cévní stěny či působení v různých tkáních myokardu. Výsledky další studie (VIVIDD) ukázaly, že o kardiálních účincích inhibitorů DPP-4 u osob se srdečním selháním víme v současné době jen velmi málo, aby bylo možné provést seriózní závěry.
Bude tak nezbytné vyčkat na výsledky dalších kardiovaskulárních projektů.