Na nenadálé situace spojené s výskytem velkého počtu raněných a zasažených, které jsou způsobeny teroristickými akcemi nebo přírodními katastrofami, musí být připravena každá nemocnice bez ohledu na svou velikost. Touto problematikou se zabývala již tři odborná setkání v izraelské Haifě uspořádaná s podporou NATO v rámci programů Partnerství pro mír a Dialogu zemí kolem Středozemního moře.
Workshopy se uskutečnily v letech 2005, 2009 a v listopadu 2014. Cílem posledně zmíněného bylo umožnit konstruktivní výměnu názorů a mezinárodních zkušeností civilních i vojenských odborníků, kteří se zabývají medicínou katastrof zaměřenou na poskytování včasné a účinné zdravotnické pomoci při hromadném výskytu obětí.
Hlavní okruhy jednání byly zaměřeny zejména na (1) zodolnění budov, existující infrastruktury a budování nové infrastruktury nemocnic (včetně komunikačních a počítačových sítí), aby byly schopny odolat teroristickému útoku či jiné katastrofě, (2) teoretickou přípravu i praktický nácvik pro situace s hromadným výskytem obětí, (3) využívání výjezdních zdravotnických prvků a polních nemocnic pro přiblížení pomoci do míst s větším výskytem raněných a (4) materiální a logistické zabezpečení těchto situací. Vzhledem k tomu, že takovéto situace jsou mimořádné a relativně málo časté, byla pozornost věnována rovněž ceně, jakou stojí zajištění stálé připravenosti při ne příliš častém reálném využití.
Dosažení připravenosti na situace s hromadným výskytem obětí představuje komplexní organizační, logistický ale i politický problém. Jeho řešení vyžaduje vzájemnou spolupráci nejen zdravotnických složek, ale i civilních a vojenských a to na mnoha úrovních, počínaje vládní.
Pro tyto situace totiž platí, že mohou vzniknout v kterémkoli okamžiku, což znamená, že připravenost k jejich zvládnutí je nejen základním cílem, ale výchozím předpokladem.