Abstrakt
Na staré cestě do Říma, mezi Parmou a Pisou, při průsmyku Chia pass leží městečko Berceto. V tamním kostele sv.
Moderama jsou uloženy ostatky prvního würzburského biskupa sv. Burgharda.
Ty nechal během své korunovační jízdy do Říma roku 1355 vyzvednout Karel IV. a uložit je do nové olověné schrány, opatřené nápisem. Část relikvií byla oddělena a odeslána do Prahy, kde byla uložena v katedrále sv. Víta.
Toto demonstrativní uctění světcovi památky bylo velmi symbolické, neboť se odehrálo v rozmezí mezi Karlovou Milánskou korunovací, a jeho vytouženou císařskou korunovací v Římě. Svatý Burghard se roku 752 podílel na sesazení posledního merovejského vladaře Childericha III., a nastolení Pipina za krále.
Jeho korunovaci, která se konala koncem roku 751, či na poč. r. 752 byl pak spolu s dalšími franckými biskupy přítomen. Byla to první korunovace v dějinách francké říše, při níž byl nastupující panovník podle biblického vzoru pomazán svatými oleji, které tehdy provedl metropolita francké říše arcibiskup Bonifác.
Do té doby se akt pomazání používal pouze u Anglosasů a Visigótů. Jeho užívání u franků se však stalo nutností, protože Pipin vystupoval v roli krále, jemuž se právě pomazáním dostalo božské legitimity.
Namísto původního merovejského "rex crinitus", odvozujícího původ od pohanských bohů, vystoupil nyní Pipin jako "rex dei gratia"! Duchovním otcem tohoto procesu byl arcibiskup Bonifácius, k jehož spolupracovníkům Burghard patřil. Vyzdvihnutí této koncepce vladařské moci tak bylo jasným signálem do Říma, jak bude Karlem jeho příští vláda nahlížena.
Přítomnost světcových relikvií v Praze, tak měla demonstrovat Karlovo propojení s Karlem Velikým, jehož rodu byla v podstatě Pipinovou instalací na francký trůn zajištěna vláda.