Autor se věnuje problematice cenové diskriminace jakožto možného deliktu zneužití dominantního postavení ve smyslu čl. 102 SFEU a příslušných ustanovení českého zákona o ochraně hospodářské soutěže. Autor vysvětluje základní pravidla týkající se posuzování jak diskriminace v primární rovině, tak v rovině sekundární, a to na základě použitelného unijního práva (včetně rozsudku v kauze Post Danmark) a kritizuje některá dřívější česká rozhodnutí.
Autor zdůrazňuje, že diferenční cenové praktiky jsou běžné a že mohou být považovány za zneužívající jen opravdu ve výjimečných případech a za stritkních podmínek.