Abstrakt
Psoriáza je imunitně zprostředkované kožní onemocnění s různými klinickými podtypy a formami. Většina pacientů má převažující chronická ložiska.
Při výsevu nových projevů se v ložiskové psoriáze často objeví vysoce zánětlivé papupy velikosti špěndlíku, někdy se zánětlivým lemem. Histopatologie inisiální psoriázy se liší od choronické ložiskové lupénky.
V časných lézích jsouobsaženy vrozené imunitní buňky: neutrofily, degranulující mastocyty a makrofágy. Po nich následují pomahačské T-buňky (Th - T.helper) 17 aktivované interleukinem (IL)-1, konečným důsledkem čehož je TH 1-dominantní imunopatologie chronické ložiskové psoriázy, přičemž menonukleární buňky převažují v neurofilních (Munroových) mikroabscesech.
Tyto rysy svědčí o existencí bimodální imunitní dráhy, v níž převládá alternativní aktivace buď vrozené (autoinflamatorní), nebo adaptivní /autoimunitní imunity. Neutrofilní infiltrát se objeví během časné psoriázy s Munrooovými abscesy.
Ja časově omezený a objevuje se periodicky, což je nejlépe patrné v lineárním dolíčkování nehtů. Tyto charakteristiky přesvědčivě ukazují na zásadní úlohu IL-1-Th 17 při autoinflamaci v iniciasi psoriázy následované reakcí pozdní fáze s převládajícími buŇkami TH 1.
Představa bimodální imunitní aktivace pomáhá vysvětlit výsledky léčebných zásahů, které jsou proměnlivé a které byly v minulosti chápány jen z části.