Tato stať se zabývá vztahem obecného mínění a fám od antiky, po středověk až po raný novověk. Rovněž sleduje pojmy, kterými byly tyto jevy označovány a které byly často závislé nejen na konkrétním autorovi, ale především na společenské vrstvě.
Nejpoužívanější pojmy, které označovaly mínění, fama a existimatio, bývaly v řečech politiků pojímány jako hodnotné mínění elity, naopak pojmy opinio, rumor či sermo bylo označováno nehodnotné a nespolehlivé mínění plebsu, kterému vládnoucí vrstva přisuzovala šíření a konstruování fám. Pojem fama, častěji pak fama publica, ve středověku označovala lokální síť znalostí, mechanismus kolektivního hodnocení jedince.
V tomto smyslu byla rovn ěž důležitou součástí soudních procesů. Sledovaným historickým etapám je pak společná problematika fám, neboť právě fáma v dnešním slova smyslu v nich obecné mínění často představovala a zakládala.
Stať v neposlední řadě přichází s hypotézami, proč mocná fama zmizela ze soudních síní, proč ztratila svou vážnost a proč se stala pouhou fámou.