Akutní gastrointestinální dysfunkce (acute gastrointestinal injury - AGI) je jeden z velmi častých a v klinické praxi klíčových aspektů syndromu multiorgánové dysfunkce u kriticky nemocných. Její výskyt je spojen s vyšší morbiditou a mortalitou.
V dolní části gastrointestinálního traktu (GIT) má velmi různorod é projevy a důsledky. Jde o komplex: 1. snížené absorpce základních živin a stopových prvků; 2. narušení střevní hybnosti dále komplikující příjem živin a defekaci; 3. významné změny fekálního mikrobiomu a bariérové funkce střeva se zvýšenou střevní permeabilitou a rizikem endotoxemie; 4. v neposlední řadě velmi významným akcelerátorem AGI je přítomnost intraabdominální hypertenze.
Na rozdíl od jiných orgánových systémů neexistuje univerzální biomarker AGI. K diagnostice AGI v dolní části GIT máme v běžné praxi především informace z klinického vyšetření GIT a vitálních funkcí, neopomenutelným přínosem je možnost monitorace intraabdominálního tlaku.
Z laboratorních markerů se jeví slibným vyšetření plazmatického citrulinu a proteinů mezibuněčných spojení (tight junction). Bohužel většina dalších diagnostických metod je využitelná jen v rámci klinických studií, protože provádění v podmínkách intenzivní péče je komplikované.
Terapeuticky kromě rutinní podpůrné a cílené terapie kritického stavu je v ovlivnění AGI kladen důraz na 1. zajištění adekvátní výživy a střevní hybnosti; 2. zamezení bakteriálního přerůstání a udržení integrity fekálního mikrobiomu; 3. konzervativními opatřeními, event. chirurgickou dekompresí korigovat intraabdominální hypertenzi. Časné rozpoznání a terapie AGI vede ke snížení morbidity a v některých aspektech i mortality kriticky nemocných.