Abstrakt
Článek se zabývá požadavky "vzájemného soužití" jakožto možným důvodem pro omezení náboženské svobody dle Evropské úmluvy o lidských právech. Vzhledem k tomu, že s tímto pojmem přišel Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve věci S.A.S. proti Francii, analyzuje tento článek odůvodnění tohoto rozhodnutí, stejně jako proces uzákonění zákazu zahalování tváře na veřejnosti, který stížnost francouzské muslimky vyvolal.
Autor dospívá k závěru, že pojem požadavků vzájemného soužití je značně neurčitý a jen těžko obsahově odlišitelný od pojmů jako jsou dobré mravy, morálka nebo veřejný pořádek. Zavedení tohoto pojmu do judikatury Evropského soudu pro lidská práva proto představuje značné riziko pro rozsah náboženské svobody v zemích Rady Evropy, neboť se ho lehce mohou dovolávat vlády potlačující náboženskou praxi nepohodlných náboženských menšin.