Abstrakt
Text se zabývá pojetím státu u nejvýznamnějších domácích ruských historiků 18. století Vasilije Nikitiče Tatiščeva (1686-1750) a Michaila Michajloviče Ščerbatova (1733-1790), dvou typických příslušníků šlechtické inteligence epochy tzv. evropeizace. Tatiščev i Ščerbatov věří ve schopnost lidského rozumu formulovat funkční model státu pro Rusko, opírající se o systém spravedlivého zákonodárství.
V kontextu dějin ruského politického myšlení formulují novodobou imperiáln í ideu, která není přímo vázána na konkrétní národ či konfesi. Představu o státě tak osvobozují od prvku exkluzivity příznačné pro koncept pravoslavného carství moskevské Rusi.
Tematizují různorodý charakter Ruska jako teritoria více etnik, kultur a náboženství, a to i v historické perspektivě. Jejich reflexe vývoje země po nástupu Petra I.
Velikého (1682-1725) na trůn, jejích možností i perspektiv se zakládá na otevřenosti historického horizontu, reformním étosu a navzdory kritice některých neblahých důsledků petrovských reforem ze strany Ščerbatova i optimistických očekáváních. Tatiščev i Ščerbatov reprezentují nové promýšlení domácích dějin příznačné pro popetrovskou epochu, které tíhne k evropské civilizaci a vychází z konceptu otevřené kultury.