Příspěvěk se věnuje aspektům transformace portálové architektury 16. století v Severozápadních Čechách; sleduje původ a adaptace sedátkového portálu, který je pro oblast v 16. století charakteristický. Text na vybraných případech ukazuje na možné saské vzory a na příznačné rysy synkreze tzv. gotických a renesančních prvků.
Zatímco lze v dané oblasti, lokálním centru renesančního umění, v 1. polovině století hovořit o tvořivé transformaci portálů adaptací saských vzorů, v druhé polovině se z daného typu portálu stává ustálený typ, který se obdobně jako ostatní gotické prvky ke gotice váže pouze geneticky. Případ portálové architektury svědčí o tom, že v 16. století lze spíše než o stylové změně hovořit o horizontálním překrývání a vytváření lokálních center na základě konfesijního profilu mecenátu.