Porucha lipidového metabolismu neboli dyslipidemie je nejčastější metabolická porucha. Podle Evropské asociace pro aterosklerózu (EAS) z r. 1992 se dělí dyslipidémie do tří skupin podle koncentrace základních lipoproteinů v plazmě na hypercholesterolémii, hypertriglyceridémii a kombinovanou (smíšenou) dyslipidémii.
Léčba dyslipidémií by měla být specifikovaná pro každého jedince podle přítomných charakteristik tj. individualizovaná léčba, "léčba ušitá na míru" jednotlivým pacientům. V současné době vycházíme při výběru hypolipidemik z typu dyslipidémie a účinnosti dostupných hypolipidemik.
Hlavním smyslem farmakologické léčby dyslipidemií je snížení celkového KV rizika. Bezprostřední primární cíl je snížení LDL-chol na cílovou hodnotu podle celkového KV rizika.
Sekundárním cílem by mělo být ovlivnění zvýšené koncentrace TG nebo aterogenní dyslipidémie, pokud je u pacienta vyjádřena. Nová biologická léčba, která je ve fázi klinického zkoušení, jistě přispěje k větší individualizaci léčby dislipidémií, k lepší kontrole poruch metabolismu lipidů, a tím i k větší redukci kardiovaskulární morbidity a mortality.