Diabetická nefropatie je v současnosti ve vyspělých zemích nejčastější příčinou vzniku terminálního selhání ledvin. Zvýšení albuminurie u diabetiků předchází vývoj manifestní diabetické nefropatie a je také nejdůležitějším prediktorem kardiovaskulární mortality a morbidity.
Inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE) a antagonisté receptorů AT1 pro angiotensin II (blokátory AT1) snižují albuminurii a zpomalují progresi chronické renální insuficience. Navzdory této léčbě dochází u většiny pacientů k rozvoji selhání ledvin, pokud dříve nezemřou na kardiovaskulární onemocnění.
Léčba kombinací inhibitorů ACE a blokátorů AT1 nepřináší výrazně větší antiproteinurický účinek než monoterapie inhibitorem ACE.