Abstrakt
Karcinom pankreatu patří k malignitám s nejvyšší letalitou. Obtížná resekabilita, tendence k invazívnímu růstu a časnému metastazování, relativní rezistence na radioterapii a systémovou léčbu se promítají do nepříznivé prognózy tohoto relativně častého typu nádoru.
Navzdory těmto nepříznivým okolnostem bylo v posledních 10 letech dosaženo jistého pokroku v lokoregionální i systémové terapii. Režimy FOLFIRINOX a gemcitabin/ nab-paklitaxel prodlužují přežití pacientů ve srovnání s klasickou monoterapií gemcitabinem nebo kombinací 5 fluorouracil/ leukovorin.
Další zlepšení léčebných výsledků lze očekávat od pokroků v lokoregionální léčbě, molekulární stratifikaci pacientů, a snad i od preventivního sledování pacientů s hereditárními rizikovými faktory.