Obsahem tohoto článku je analýza jednoho z pěti video-projektů Daniela Hanzlíka na výstavě Zdroje a signály nazvaná Permanentní iluze stability. Současné vizuální umění je stále více soustředěno na hledání neobvyklých kontextů v rámci reprezentace.
Tento proces často spoléhá na textové a verbální projevy. Hanzlíkův projekt dává naopak přednost čistě vizuálním řešením - stín obyčejné židle před bílou stěnou je podřízen digitální "oscilaci", zdůrazňující specifickým způsobem samotnou přítomnost tohoto objektu.