Pojem juvenilní idiopatická artritida (JIA) označuje skupinu chorob, které se v dětském věku projevují chronickou artritidou a různou mírou mimokloubních projevů v závislosti na podtypu onemocnění. V komplexní etiologii JIA se předpokládá působení podnětu vnějšího prostřední (mikrobiální antigen) na imunogeneticky disponovaném terénu.
Diagnóza JIA je klinická, laboratorní vyšetření mají pouze pomocnou úlohu pro diferenciální diagnózu, klasifikaci a hodnocení vývoje nemoci podle mezinárodně standardizovaných parametrů. Nejzávažnějším podtypem JIA je její systémová forma (sJIA), kterou provázejí celkové projevy a často rychle progredující destruktivní polyartritida. Život ohrožující komplikací sJIA je syndrom aktivace makrofágů.
Nejčastější je oligoartikulární JIA, jejíž časný podtyp s nástupem do šesti let věku má vysoké riziko očních komplikací v podobě chronické uveitidy. Limitujícím faktorem pro prognózu JIA je včasnost stanovení diagnózy a zahájení adekvátní léčby.
V terapii se uplatňují zejména intraartikulární depotní kortikosteroidy, u závažnějších forem pak metotrexát a po jeho selhání či intoleranci biologická léčba. Blokátory TNFalfa jsou biologika první volby u polyartikulárně probíhajícího onemocnění, blokáda interleukinů 6 a 1 se uplatňuje u sJIA.