Publication at First Faculty of Medicine |
2015
Abstract
Nejpřínosnější metodou pro diagnostiku perikardiálního výpotku (resp. srdeční tamponády) je echokardiografické vyšetření; při rozhodování o dalším terapeutickém postupu je nicméně vždy nutné zasadit echokardiografický nález do klinického kontextu. Mezi echokardiografické známky hemodynamické významnosti perikardiálního výpotku patří kolaps srdečních oddílů, vystupňované respirační variace průtoků na atrio- ventrikulárních ústích a nekolabující dolní dutá žíla během inspiria při spontánní ventilaci.
Při špatné kvalitě transtorakálního zobrazení nebo diskrepanci s klinickým nálezem je vždy s výhodou doplnit jícnovou echokardiografii, která disponuje lepším rozlišením.