Abstrakt
Kanonie založená v roce 1333 v Roudnici nad Labem (asi 60 km severně od Prahy) byla dosud studována především ze tří důvodů: zaprvé se jednalo o bohatou a vlivnou fundaci spojenou s mnoha církevními autoritami. Kanonie byla považována za model duchovního života pro další kanonie a podle vžitého názoru hrála klíčovou roli v šíření hnutí devotio moderna.
Zadruhé je výjimečná tím, že byla založena pouze pro Čechy, protože podle zakládací listiny Jana IV. z Dražic se členem kanonie nesměl stát nikdo, kdo nebyl Čech a neměl česky mluvící rodiče. A konečně, množství rukopisů dochovaných z knihovny této kanonie je opatřeno vysoce kvalitními iluminacemi a z toho důvodu se zájem badatelů často soustřeďoval na umělecko-historické aspekty těchto rukopisů.
Každý z těchto tří aspektů je ale zároveň i problematický: role Roudnice v církevních dějinách a v šíření devotio moderna se stala všeobecně přijímanou a zřídka zpochybňovanou hypotézou, která je ale podpořena je velmi málo konkrétními doklady. Český charakter Roudnice je také dvojznačný, protože původní ustanovení bylo po šestnácti letech zrušeno. A konečně je sporné, zda byla v Roudnici iluminátorská dílna nebo zda si kanovníci nechávali rukopisy iluminovat jinde.
Vzhledem k tomu, že kanonie byla zničena husity v roce 1421, jsou doklady o její historii fragmentární a mnohé otázky zůstávající nezodpovězeny.