Existující empirická evidence stále více poukazuje na polarizaci národních trhů práce, která se projevuje zvyšující se zaměstnaností a mzdami u neodborných a vysoce odborných zaměstnání, ale ne u středně odborných zaměstnání. Polarizace je zdokumentovaná v řadě anglosaských zemí, nicméně srovnání trendů mezi zeměmi není zatím analyzováno.
V tomto výzkumu zaplňuji tuto mezeru a analyzuji polarizaci v 12 zemích EU pomocí míry náročnosti zaměstnání na dovednosti. Moje zjištění ukazují velké rozdíly mezi zeměmi v rozsahu polarizace, což koresponduje s rozdíly v míře vzdělanosti, v průmyslové struktuře a s mírou ochrany zaměstnanosti.
Poslední faktor je zejména důležitý, protože míra ochrany zaměstnanosti limituje možnosti přizpůsobit pracovní sílu technologickým změnám a tím tlumí efekt polarizace. Tato zjištění nepřímo potvrzují existující teorie vysvětlující fenomén polarizace: rutinizace a tzv. off-shoring.
Moje zjištění jsou také důležitá pro tvůrce hospodářské politiky, jelikož predikují budoucí vývoj nerovností na trhu práce, pokud se budou implementovat flexibilnější regulace trhu práce.