Abstrakt
Studie se zabývá zhodnocením rukopisů dochovaných z kanonií augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem a v Sadské. Většina rukopisů je velkoformátových, jsou psány na pergamenu, převážně ze 14. století, značná část z nich je iluminovaná.
Obsah těchto rukopisů je velmi tradiční a naprostou většinu korpusu tvoří liturgické knihy, spisy církevních otců, scholastičtí autoři a díla z oblasti kanonického práva. Překvapivě nejsou dochovány žádné rukopisy psané česky a jen u několika málo textů lze předpokládat vztah k hnutí devotio moderna.
Dochované kodexy však nemusí představovat reprezentativní vzorek z původní knihovny. Je totiž možné, že při útěku z Roudnice v roce 1421 se kanovníci rozhodli dát přednost rukopisům s větší materiální hodnotou.
Spisy vznikající v 15. století byly pravděpodobně zapsány v papírových, méně nákladných rukopisech a z toho důvodu nemusely být zachráněny. Nicméně dochovaná část knihovny nesvědčí o předpokládané důležité roli Roudnice v pozdně středověké transformaci zbožnosti.