Příspěvek představí komiks jako médium, které dokáţe s recipientem silně manipulovat. Jeho moc stojí na zvláštním způsobu komunikace - na spojením obrazu a textu.
Text plni funkci popisnou a dialogickou, práce s obrazy vede (často podvědomě) interpretaci. Komiks vyuţívá kulturních archetypů a symbolů, aby vyvolal správné souvislosti, text poté informace zakotví, čímţ je dosáhnuto poţadovaného dojmu.
Komiks funguje jako prezentování (ne)vhodných postojů i pokřivené reality. Příspěvek se zabývá především dvěmi ,,klubáckými" komiksy: Rychlé šípy a Stráţci.
Jazyk a obraz se stávají nástrojem, který vytváří obraz správného a špatného jednání, nabízí malou úroveň představivosti, naopak obecně přijímané vzorce chování recipientovi neustále opakuje. V příspěvku se budu snaţit zprostředkovat skrytá sdělení ukrytá v příbězích.
Ačkoli je tento ţánr často spíše podhodnocován, nese v sobě velký potenciál společenské angaţovanosti - tento fakt bude stát v centru příspěvku.