K popularitě prostředků oslabujících ilokuční sílu výpovědi v konverzačních interakcích mladých Japonců
Abstrakt
Za jeden z nejvýraznějších rysů současné hovorové řeči mladých Japonců je možné považovat tendenci používat široké spektrum výrazů a gramatických nebo prozodických struktur, jež výpovědi dodávají pocit vágnosti, nepřímosti, neurčitosti či nedefinitivnosti. Přestože jsou tyto kvality obecně označované jako typické pro japonskou komunikaci vůbec, bývá tato obliba mladých japonských mluvčích frekventovaně uplatňovat prostředky oslabující ilokuční sílu výpovědi staršími generacemi poměrně silně kritizována.
Na druhou stranu např. řada tzv. "vágních výrazů" (曖昧表現, aimai hjógen), jež byla v jazyce mladých Japonců zaznamenána již v první polovině 90. let, je mladými mluvčími používána dodnes. Lze proto usuzovat, že funkcím, jež tyto a další obdobně využívané jazykové prostředky v konverzačních interakcích mladých Japonců plní, je přikládána značná důležitost.
Příspěvek se zasazením řešené problematiky jak do kontextu tradičních japonských sociokulturních hodnot a norem týkajících se společenských vztahů a komunikace, tak i do kontextu současné kultury mladých Japonců - jejich přístupu k přátelským vztahům a komunikaci - pokouší zmapovat základní funkce těchto prostředků a objasnit příčiny jejich popularity.