Pro dosažení relevantního vzdělání, rozpracování teorie a zejména pak na její obhajobu a šíření svých poznatků potřebuje vědec kromě jiného i poměrně dlouhý čas dospělého života. Na rychlém rozvoji vědeckých disciplín v novověku tak mohla mít podíl i prodlužující se délka lidského života.
Tyto objevy pak mnohdy napomáhaly dalšímu prodlužování naděje dožití celé populace. Dožívali se tvůrci zásadních vědeckých teorií a konceptů, které v mnohém změnily svět, vyššího věku, než bylo v době a zemi jejich působení běžné? Příspěvek se zaměří na nejvýraznější osobnosti fyziky, matematiky, biologie, medicíny i demografie.