Příspěvek přibližuje průběh pozemkové reformy v období první Československé republiky na příkladu velkostatku Křivoklát. Stručně rekapituluje zákonné normy, jež agrární reformu upravovaly a analyzuje důvody vedoucí majitele velkostatku k odprodeji jádra pozemkového vlastnictví státu.
Soustředí se zejména na mezinárodní rozměr pozemkové reformy (možnosti pro vyjednávání na základě mírových smluv), hodnotí daňové zatížení velkostatku a rozpracovává jednání mezi majitelem velkostatku Fürstenbergem a Státním pozemkovým úřadem, který zastupoval Československou republiku.