Čtyři krejcary, zběhlec a odcizený kord. Vojenští invalidé, zběhové a delikventi v císařsko-královské armádě za sedmileté války
Abstract
Přednáška pojednávala o třech kategoriích vojenských osob, příslušníků císařsko-královské armády během sedmileté války (1756-1763), které nelze ze specifických důvodů, způsobených jak jejich vlastním, tak cizím přičiněním, považovat za standardní součást vojenské "masy". Jde o vojenské invalidy, tedy vojáky, kteří od určitého okamžiku přestali být schopni plnohodnotné služby, nepřestali však k armádě patřit, dále zběhy, kteří se tuto službu rozhodli bez povolení trvale opustit, a konečně delikventy, kteří se od předchozích lišili spácháním jiných trestných činů.
V úvodu došlo ke stanovení definice základních pojmů (tedy jak máme chápat invalidy, zběhy a delikventy, respektive vojenské excesy v kontextu doby) a představení pramenů z provenience Reprezentace a komory Království českého, tehdy nejvyššího zemského úřadu, z nichž přednášející vycházel. Poté se výklad zaměřil na každou z do jisté míry propojených kategorií zvlášť a z hlediska jejich různých aspektů, ať už jde o otázky zaopatření a využití invalidů, počtu zběhnuvších vojáků v uvedeném období a způsobu jejich trestání, anebo konkrétních excesů, jichž se dopouštěli vojáci potulující se v noci po pražských ulicích, a jimiž ztrpčovali život místním měšťanům.