Abstract
Tématem příspěvku je literární zobrazení tzv. odsunu Němců z Československa, resp. analýza motivu viny v literárních textech, které se odehrávají v kontextu konce 2. světové války. V těchto dílech se vyskytuje několik různých poloh motivu viny.
Na jedné straně je často líčena osobní vina jednotlivce/literární postavy, Čecha i Němce, který se buďto (po)válečných událostí aktivně účastnil nebo je mlčky toleroval. Na straně druhé se postavy, popř. vypravěč, často potýkají s konceptem kolektivní viny.
Důraz při rozboru děl, jakými jsou např. Der Prager Totentanz Olgy Barényi, Galgen am Weinberg Josefa Mühlbergera či Peníze od Hitlera Radky Denemarkové, je tedy kladen především na srovnání odlišných přístupů českých a německých autorů k otázce viny a na zodpovězení otázky, zda v obou národních literaturách existuje možnost nalezení společného východiska k diskuzi.