Abstract
Předkládaná práce se zaměřuje na literární reprezentace odsunu Němců z Československa. Základním hlediskem analýzy se staly projevy vícejazyčnosti, nejčastěji zaznamenané formou prezence, evokace a deformace, často se pak objevuje i eliminace.
Aspekty v ícejazyčnosti představují významný prostředek charakterizace prostředí. Užití vícejazyčných projevů má potenciál k tomu, ilustrovat sociální a politické proměny české společnosti posledních sedmdesáti let, není to však pravidlem.
Hodnocení různých jazyků je individuální, je tak vykreslována složitost události odsunu Němců. Nejdůležitějším rysem vícejazyčnosti je pak zdůraznění nesrozumitelnosti komunikace nejen na úrovni základního porozumění promluvě, ale i na vyšší rovině, která odráží selhání mezilidské komunikace jako takové.
Příspěvek se zabývá tématem literárních aspektů vícejazyčnosti v tzv. literatuře odsunu. Do analýzy jsou zahrnuty dva romány (R.
Denemarkové Peníze od Hitlera a K. Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch) a V.
Körnerova novela Adelheid a následně krátké srovnání s německým románem Engste Heimat od E. Pedretti.