Zhodnocení hemodynamiky s cílem zjistit dostatečnost orgánové perfuze a dodávky kyslíku do tkání patří k důležitým diagnostickým procesům v péči o kriticky nemocné. Měření srdečního výdeje se v posledních desetiletích stalo zásadním tématem intenzivní medicíny a s tím souvisí rozvoj různých metodik umožňujících ať již intermitentní či kontinu ální monitorování srdečního výdeje.
Echokardiografie nabízí relativně přesnou a přitom neinvazivní možnost taková měření u pacienta opakovaně uskutečnit. Pro smysluplné využití echokardiografie k měření srdečního výdeje je nutné porozumět základním principům ultrazvukových technik, uvědomit si nejen výhody, ale i limity a možné chyby samotného měření či následné interpretace výsledků.