Abstrakt
Naše sonda do představ o smrti jako stavu, který následuje po životě, využívala kvalitativní i kvantitativní metodologie. Těžiště kvalitativního šetření, které probíhalo písemnou formou, se nacházelo ve třech otázkách. Úvodem dotazníku jsme se ptali na první asociace probanda ke slovu smrt.
Druhá položka zjišťovala obsah představ o smrti jako stavu a závěrem jsme se probandů tázali na jejich subjektivní názory na kořeny a vlivy vlastních představ. Účelem bylo zachytit představy o smrti, tak jak se vyskytují v naší výzkumné populaci mladých dospělých. Na základě rozboru výpovědí probandů byly identifikovány podstatné rozměry představ o smrti i opakující se motivy, na jejichž základě vznikly kategorie, které umožnily operacionalizaci obsahů představ pro další část výzkumu.
U probandů byla dále formou dotazníku zjišťována prožívaná smysluplnost života, míra úzkosti ze smrti a další rozměry představy o smrti, polarita emoce spojené s vlastní představou o smrti jako stavu a síla víry v posmrtný život. Na vzorku 51 probandů, převážně vysokoškolsky vzdělaných nebo studujících, byla zjištěna statisticky významná souvislost úzkosti ze smrti s polaritou emoce spojené s vlastní představou o smrti jako stavu.