Abstrakt
Národní divadlo v Praze s jeho základními uměleckými útvary, jako jsou opera, činohra a balet, představuje jednu z největších kulturních institucí, která se stala pevnou součástí evropské i světové kultury. Divadlo a jeho základní klasické útvary opera, činohra a balet, představují ve shodě vědců a badatelů různě vědně orientovaných jeden z vrcholných projevů historie evropské kultury.
Tento gigantický útvar zahrnující hudbu, dramatické umění, literaturu i výtvarné umění, vytváří permanentně dramatické prostředí, dynamizující názorové i tvůrčí invence všech zainteresovaných umělců na jevišti i za jevištěm a v hledišti inspiruje diváky k zamyšlení a k poznávání stále se měnící společenské reality. Tento stav, jehož forma a obsah je vytvářen vztahem mezi jevištěm, tedy prostorem naplněným kreativní snahou umělců interpretovat historickou i současnou realitu, a hledištěm, kde diváci vnímají, poznávají a kultivují sami sebe, existuje od divadelních počátků po současnost.
Cílem této studie je přiblížit kapitolu ze života a umělecké práce aktérů pražského Národního divadla, přední národní kulturní instituce, v tíživém období nacismu a německé okupace.