Abstrakt
Význam: Přenos je součástí téměř všech mezilidských vztahů, a tudíž je i součástí každého terapeutického vztahu. Klasická KBT literatura se přenosem zabývá pouze okrajově.
Pro práci se složitějšími pacienty však bylo konceptualizaci přenosu a protipřenosu nutné rozpracovat, stejně jako se zabývat etickými otázkami, které s přenosem souvisej í. Metoda: Rešerše s klíčovými slovy "transference", "cognitive behavioral therapy", "acceptance and commitment therapy", "schema therapy", "dialectic behavioral therapy", "compassion therapy", "ethics" v různých kombinacích byla provedena v databázích Pub Med, Web of Science a Scopus.
Další relevantní texty byly vyhledány podle referencí nalezených článků. Výsledky: Přenosový vztah může fungovat v součinnosti s terapií a pomáhat dosažení jejích cílů, nebo celý proces terapie omezovat, narušovat či blokovat.
U nekomplikovaných psychických poruch a při řešení jednoduchých problémů se KBT nezabývá analýzou terapeutického vztahu. Naopak u klientů s poruchou osobností se terapeutický vztah stává ohniskem terapie.
Může být využíván k identifikaci automatických myšlenek, dysfunkčních předpokladů a jádrových přesvědčení i k jejich změně. Přenos může být také zneužit ve prospěch terapeuta na úkor klienta a k tomuto překračování hranic může docházet neuvědoměle nebo vědomě.
Etická reflexe terapeutického vztahu je možná až tehdy, když terapeut zvědomí a konceptualizuje přenos klienta i vlastní protipřenosové reakce. Sebereflexe však musí být doplněna kladením si relevantních etických otázek.
Závěry: Uvědomění si přenosového vztahu a jeho propracování ve prospěch klienta patří mezi otázky, kterými by se měl v rámci své etické reflexe zabývat každý psychoterapeut.