Abstrakt
V souvislosti s nárůstem počtu zahraničních studentů na českých vysokých školách v posledních letech nabývá na významu výuka češtiny pro cizince jako odborného jazyka pro akademické účely, která by studentům usnadnila plnění studijních povinností na odpovídající jazykové úrovni. V příspěvku se zaměřujeme na písemnou formu studentských projevů nerodilých mluvčích, jako jsou např. písemné zkoušky, seminární nebo závěrečné práce.
Z výsledků ankety mezi studenty 1. ročníku bakalářského studia na Vysoké škole hotelové v Praze vyplývá, že psaní odborných textů činí studentům značné obtíže, což potvrzují i analýzy různých typů psaných projevů. Předmětem našeho výzkumu je právě analýza produkce zahraničních studentů, převážně rusky mluvících, psaná v českém jazyce v akademickém prostředí.
Výsledky zkoumání ukazují, že nejen množství, ale i typy jazykových nedostatků souvisejí s typem textu, respektive jeho účelem, a mírou připravenosti. Jako příklad méně připraveného projevu lze uvést odpovědi při písemném zkoušení, které obsahují velké množství pravopisných, lexikálních a gramatických chyb, neboť studenti se zaměřují především na obsah textu.
Naopak v případě složitějších a pečlivě sestavovaných textů (např. bakalářských prací) se takové běžné chyby vyskytují v mnohem menší míře, bezesporu díky jazykové korektuře, jíž jsou práce podrobovány. Nicméně i přesto se zde setkáváme s mnoha jazykovými a stylistickými nedostatky ve vyjadřování a výstavbě textu.
V analýze se snažíme o identifikaci a třídění těchto nedostatků s cílem blíže určit, v čem neobratnost vyjadřování nerodilých mluvčích spočívá.