Abstrakt
Článek je zaměřen na prezentaci literární tvorby současného českého spisovatele a výtvarníka Václava Vokolka, pocházejícího z významné umělecké rodiny, v kontextu dějin zvláště dvacátého století, ovlivněných světovými konflikty a totalitními režimy povalečné doby. Autorka zdůrazňuje motivy obsažené v bohaté Vokolkové tvorbě, odkazující nejenom na obraz zničených životů jednotlivců nebo celých národů,ale především na devastaci historické krajiny a kulturního dědictví.
Z hlediska historie české novodobé literatury román V.Vokolka Pátým pádem (1996) byl jednou z prvních publikaci, která zachycuje problém odsunu Němců po druhé světové válce. Hlavní myšlenka, která je typická pro jeho tvorbu směruje k závěru, že změny působené jakoukoliv revoluci spojenou s násilí ponechávají trvale stopy zpustošení nejenom v lidské duši (ztráta hodnot), ale i v okolní krajině (materiální dědictví).
Předmětem žánrového zkoumaní je hlavně memoární tvorba autora, obohacená beletristickými a poetickými příklady.