Abstrakt
Konferenční příspěvek nazvaný ""Dvojí výjimečnost"" se zabývá díly umělců Naděždy Plíškové a Rudolfa Němce. Tyto umělce, tvořící převážně v 60. a 70. letech minulého století, spojuje mimo jiného, například příslušnosti ke Křižovnické škole čistého humoru bez vtipu, také fakt, že byli vedle talentu výtvarného obdařeni rovněž talentem literárním, konkrétně básnickým.
Nejsou však ""rýmujícími výtvarníky"", na poli literárním vykazují stejné úspěchy jako ve svých grafických dílech a někomu tak mohou být známi pouze jako básníci. Jejich talenty se však navzájem propojují či jeden doplňuje druhý.
Nejenže své básnické sbírky doplňují vlastními grafikami a vytváří tak jednotný umělecký celek, jedno druhému může sloužit také jako vzájemné doplnění, určité vodítko ke čtení, ať už matérie textové či obrazové. Nestačí-li recipientovi vidět, může číst (a naopak) a tím jejich dílu snáze či lépe porozumět.