Abstrakt
Příspěvek pojednává o dosud poněkud opomíjené problematice veksláctví v období pozdního socialismu. Udává základní souvislosti o činnosti veksláků, především však otevírá řadu badatelských otázek, které ještě čekají na zpracování.
Tyto se nedotýkají pouze každodenní praxe veksláků, ale směřují k obecnějším otázkám, které jsou stěžejní pro pochopení myšlenkového světa socialistické diktatury v Československu během posledních dvou dekád jejího trvání. Příspěvek také poukazuje na možné metodické přístupy a na charakter rozličných pramenů, které jsou pro výzkum veksláctví relevantní.