Abstrakt
Stranický systém České republiky byl v rámci středoevropského srovnání dlouhou dobu považován za relativně stabilní. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a 2013 však přinesly zásadní změny tohoto trendu, kdy významnějšího parlamentního zastoupení dosáhly zcela nové politické subjekty, zejména politická strana Věci veřejné a hnutí ANO 2011.
Cílem článku je přinést podrobné vysvětlení těchto jevů skrze teoretický rámec odvozený od teorie institucionalizace politických stran. Spolu s tím je možné vymezit několik otázek.
Jakým způsobem se skutečně nové politické strany institucionalizují? Jaké strategie volí při budování svého organizačního zázemí, případně jak se v konkurenci etablovaných politických stran snaží rozvíjet své expertní kapacity?