Česká republika je charakteristická velkým počtem samostatných obcí o velikosti do tisíce obyvatel. Obcí, které mají nejvíce 3 000 obyvatel, je v ČR cca 93 % ze všech obcí a žije v nich celkem 3,3, mil. obyvatel, tj. cca třetina všech obyvatel naší země. tato velikostní kategorie obcí je v rámci realizovaného výzkumu považována za venkovské obce.
Některé z těchto obcí se rovíjejí, některé nikoliv. Zda se obec rozvíjí či nikoliv ovlivňuje nejen její geografické umístění, ale i řada dalších faktorů.
V posledních letech se ukazuje, že jeden z významných faktorů, který způsobuje rozdíly mezi jednotlivými obcemi, je sociální kapitál. Otázkou však zůstává, jak tento sociální kapitál na úrovni jednotlivých obíc měřit.
V tomto příspěvku bude představena metodika na měření sociálního kapitálu obcí, vyvinutá v rámci dvouletého výzkumu podpořeného z GAUK. Za využití výzkumného designu případových studií, které podrobně sledují a vyhodnocují sto charakteristik u 18 obecí ve třech různých krajích ČR, bylo nalezeno 10 ukazatelů, ze kterých byl vytvořen index rozvojového potenciálu obcí.
Polovina tohoto indexu tvoří ukazatele vztahující se k sociálnímu kapitálu (individuálnímu i kolektivnímu). V příspěvku budou představeny tyto ukazatele, způsob, jakým byly nalezeny a možnosti následného využití dílčího indexu sociálního kapitálu obce.